Le Lupanar du poète Arnošt Procházka et l'Âme de l'artiste Karel Hlaváček

Résumé Cs En

Prostibolo básníka Arnosta Procházky a duse umelce Karla Hlavácka Čeští spisovatelé a výtvarníci seskupení v devadesátých letech 19. století kolem uměleckého měsíčníku Moderní revue, založeného Arnoštem Procházkou a básníkem Jiřím Karáskem ze Lvovic, stáli u zrodu moderní typografie a ilustrace. Básnická sbírka Prostibolo duše (z roku 1894 nebo 1895) Arnošta Procházky byla napsána ve znamení Baudelaira a Maeterlincka a ilustrována novoromantickými a fantastickými tisky mladého Karla Hlaváčka, který se odvolával na Ropse, Sattlera, Redona ci Beardsleye, ale též na Ensora. Pro dekadentní senzibilitu textu, ale též pro grafickou koncepci knihy, kterou tolik obdivoval Stanisław Przybyszewski, zaujímá tato publikace zvláštní místo v rámci českého symbolismu. Analýza jednotlivých listů, ispirovaných teorií barev německého básníka Maxe Dauthendeye a poznamenaných zvláštními psychologickými předpoklady kreslíře (žijícího v neustálém rozporu mezi kýženou čistotou a sexualitou, kterou spojoval se zlem, násilím a smrtí), poukazuje na spřízněnost s uměním Edvarda Muncha a zároveň na předvídavou schopnost postihnout budoucí vývoj symbolismu v postupném odmítání realistické formy a příklonu к formální abstrakci.

Procházka’s Bawdy House and Hlavácek’s Soul In the 1890s, in the Czech countries, the writers and artists involved with the monthly art magazine “Modern Review” (Moderní revue), founded by Arnošt Procházka and the poet Jiří Karásek ze Lvovic, played a key role in the birth and development of modem typography and illustration. In 1894 (or 1895) the collection of poems “Brothel of the Soul” (Prostibolo duše) was written by A. Procházka in the style of Baudelaire and Maeterlinck. It was illustrated by neo-romantic and fantasy prints by the young Karel Hlaváček who claimed to have drawn his inspiration from Rops, Sattler, Redon or Beardsley, and also Ensor. This publication is a milestone in Czech Symbolism because of the decadent sensitivity of its texts and the graphic conception of the book, which earned it the admiration of Stanisław Przybyszewski. An analysis of the pages of this collection, which was influenced both by German poet Max Dauthendey's theory of colours, and also by Hlaváček's own psychological progress (torn as he was between the purity he longed for and a sexuality associated with evil, violence and death), brings to light a great affinity with the art of Munch. The analysis also brings out the work's prophetic value in that it shows how Symbolism would develop, choosing the path of formal abstraction over the realistic form.