Sacred Architecture and the Voice of Bells in the Medieval Landscape. With the Case Study of Mont-Saint-Michel

Résumé Cs En

Koncept "ikonické přítomnosti" je spojen s myšlenkou, že blízké setkání se zobrazením světce či Krista může zpřítomnit posvátné. Autor článku pomocí nepřímých důkazů naznačuje, že i setkání se sakrální architekturou ze značné vzdálenosti mohla vést ve středověku k podobnému zpřítomnění. Nezaměřuje se tudíž na kontakt středověkého člověka s obrazem či sochou, ale se siluetou kostela na horizontu a se zvukem zvonu, který se z něho šířil. První část studie zkoumá středověkou krajinu (landscape), jež je chápána jako multisenzorická zkušenost, ve které hrály zásadní roli mýty, víra, emoce, paměť, myšlenky i pohyb. Ze sakrální architektury se, v rámci středověké imaginace, šířila do okolí ochranná moc zpřítomňující rajskou zahradu a andělské postavy. Ty na sebe mohly vzít i konkrétnější podobu, jak se snaží ukázat druhá část textu. V ní se autor zabývá zkušeností středověkého člověka směřujícího k Hoře sv. Michaela. Přílivový ostrov mohl být vnímán jako rajská posvátná hora, jako poslední stráž ochraňující věřící od široké pustiny moře a jako přístav samotného archanděla. Autor se domnívá, že středověký člověk mohl pociťovat Michaelovu přítomnost již ze vzdálenosti několika kilometrů. Jeho moc se pouze zesílila, když cestovatel vstoupil na horu samotnou, a to nejen díky relikviím ukrytým v nyní blízkém klášterním kostele, ale také díky zplna se otevírajícímu mořskému obzoru. Středověká mysl čelící hluboké mořské pustině, neznámému i svým vlastním omezením, tak přilnula ke sv. Michaelovi.

Shifting attention away from the direct experience of the divinity's anthropomorphic representation deemed essential to the concept of "iconic presence", this article focuses instead on medieval worshipers' distant encounter with sacred places. It considers silhouettes on the horizon and the echo of bells, presenting the indirect evidence that these phenomena can evoke the holy presence in ways comparable to those of images or sculptures. The paper first analyzes the medieval believer's landscape understood as a multisensory experience in which beliefs, emotions, myths, memory, reactions, and motion combined to play an essential role. It asserts that, in the Middle Ages, an apotropaic force emanated from a faraway church, conveying the presence of paradise and angelic powers. These powers could take an even more specific form, which the article demonstrates by following the steps of medieval travelers approaching the shrine at Mont-Saint- Michel. The tidal island stood, to the medieval imagination, as a sacred, paradisiacal mountain, as the last watch protecting the worshiper from the sea's vast wilderness, and as Saint Michael's haven. While Saint Michael's powers already manifested themselves to the faithful from afar, his presence grew stronger upon reaching the tidal island. This intensification derived from not only the saint's relics held in the church, but also from the horizon of sea and sky spread before the medieval traveler standing on the mountain.