Modernismus před a po

Résumé Cs

K myšlence uspořádání debaty u kulatého stolu na téma „modernismus před a po“ přivedl Marie-Elizabeth Ducreux, ředitelku CEFRESu, Petra Wittlicha, Petra Krále a Vojtěcha Lahodu především trvalý zájem o pojem; zpytování modernismu, toho, co jej obklopuje, co jej určuje a co jej činí výjimečným – modernost a moderní umění, ale také avantgardní tendence, „postmoderna“... vše to, co dalo podnět k četným analýzám, porovnávání a pojmovým „odchylkám“. Když vycházíme z teoretických, ideologických, či dokonce filosofických putování, jež se značnou měrou podílejí na vytváření dějin umění 20. století, zdá se nám být význam těchto pojmů stále ještě neustálený a pružný, často přehnaný ve svém používání. Jak se definuje modernismus? Po vybujení teorií v druhé polovině 20. století modernismus, pak „postmodernismus“, dobývá a upevňuje v průběhu vzájemných popírání, konfrontací a srážek pojmovou oprávněnost v umělecké výpovědi vůbec, nicméně jistá zastřenost zůstává. Diskusi otevřel Petr Wittlich tím, co sám nazval „katalog otázek k modernismu“, jež pro něj zůstávají stále nevyjasněny. Při hledání odpovědí na tyto otázky zde příspěvky Petra Krále a Vojtěcha Lahody nechají prosvítat nutnost k cestě zpátky po pramenech moderního tvoření, k novému soustředění se na ten modernismus, který ještě jakoby „nesdělil své jméno“. A nakonec je tu příspěvek Petra Wittlicha, který je přímo situován do éry „postmoderny“, kdy byla již „velká vyprávění“ popsána a podrobena kritice. Tato různá zpochybnění modernismu ustanoveného Greenbergem mu slouží jako výchozí bod k zamyšlení nad smyslem a budoucností umění dneška, a za tím vším se možná rýsuje i jiný smysl „moderny“ v umění...